Narodila jsem se ve Frýdku-Místku a nyní žiji v malebné vesničce Metylovicích, odkud se každý den kochám majestátem Beskyd Lysou horou. Ani ve snu by mě nenapadlo, že na jejím úpatí vyroste lesní školka, o kterou se budu starat. Je radost pracovat na tak kouzelném místě uprostřed přírody.
Od první třídy jsem tancovala závodně latinsko-americké tance, což mě neopustilo dodnes, jen se to přetransformovalo ve vášeň k salse. Přes tanec jsem se přirozeně dostala k hudbě a nyní hraji v bubenické skupině Simba Hula Watu.
Ráda se toulám přírodou, kde si chodím vypínat hlavu a čerpat energii. Podobný účinek na mě mají hry intuitivní pedagogiky. Té se věnuji již 11 let a je to něco, co mi dává smysl a doporučuji to každému. Přenést pozornost z hlavy do těla, kde jsou ukrytá řešení všech našich „problémů“. Skrze své tělo, hlas a pohyb se dostáváte do přítomnosti a poznáváte sami sebe. Bez hodnocení, bez zaměření se na výsledek. Dáváte pozornost pouze tomu, co se děje právě v té chvíli. A o to se snažím i v každodenním běžném životě.
Díky svému prvnímu synovi jsem se dostala k lesním školkám a jsem za to nesmírně vděčná. Mohu zde skloubit své dvě srdeční záležitosti, a to lásku k dětem a lásku k přírodě. V lesním klubu jsem pracovala 6 let a teď působím jako koordinátorka LMŠ Hnízdo, kde využívám všechny své dosavadní zkušenosti. Samozřejmě si stále rozšiřuji obzory – absolvovala jsem kurz Žít s respektem, vystudovala jsem logopedickou prevenci, ale především mě učí mé dvě další děti – být pevná a zároveň laskavá. Ráda si hraji a od dětí se stále učím větší spontánnosti a radosti z malých věcí. Jsou k tomu velcí pomocníci a učitelé.
Mým cílem je vést školku tak, aby byli všichni spokojeni – děti, rodiče i průvodci. Protože jen tehdy to může klapat.
(Vystudovala jsem Předškolní a mimoškolní pedagogiku na VOŠ Ahol a jsem absolventkou kurzů akreditovaných MŠMT “Body percussion” a “Školka blízká přírodě”.)
Od dětství jsem často chodíval sám nebo s kamarády do přírody na výpravy. Nejprve jsem objevoval minerály a zkameněliny…poté jsem začal pronikat ještě hlouběji do kouzla divoké přírody a hor. Od puberty jsem projevoval největší zájem o život a léčitelství přírodních národů a raději než o chození na diskotéky jsem se zajímal o filozofii a sebezkoumání prostřednictvím meditace. To mě vedlo dále ke hře na bubny a etnické hudební nástroje. Začala se ve mně také probouzet touha malovat.
Láska k horám se v dospělosti proměnila v horolezectví…od kamenů v krystaloterapii…malba k dřevořezbě… hudba k muzikoterapii. Mnohé znalosti lidské psychologie se teď proměňují a zrají už jen v to, být s láskou průvodcem dětem v Hnízdě.
Myslím si, že za vší tou tvořivostí a zkoumáním, které mě v mém životě od dětství provází, je vztah s přírodou, který jsem si vytvořil, a sebepoznávání, které mě vedlo za svými touhami a sny. A navíc je známo, že kontakt dětí s přírodou rozvíjí jejich citlivost a vnímavost.
Chci děti vést k pozorování, citlivému vnímání a vlastnímu vztahu k přírodě. Podnikat dobrodružné výpravy za poznáním, objevy i poučením. Stále je ve mně ten malý kluk okouzlený přírodou. Také chci děti podporovat v tvořivosti, malbě, práci se dřevem, vztahu k hudbě a hudebním nástrojům, které jim vždy mohou přinášet radost, útěchu a svobodu.
Jeden vývojový psycholog a pedagog řekl: „ Pro dítě není ani z poloviny tak důležité něco vědět jako cítit!“
Mám radost, že se mohu podílet na novém pojetí svobodných škol. Sám jsem nikdy neměl ke klasické škole pozitivní vztah a nechodil jsem tam rád, protože mě učili věci, které mě nezajímaly. Všechno, co mě kdy zajímalo, jsem se naučil dobrovolně a s chutí samostudiem nebo u jiných.
Jsem rád, že mohu být dětem trpělivým průvodcem, který jim pomáhá zkoumat, učit se a objevovat život.
Žiji s rodinou v Metylovicích na chalupě, kde jsem jako dítě trávila snad každý víkend a všechny prázdniny. Asi tady ve mně začala klíčit láska k přírodě a obdiv ke všemu živému a s tím snaha o ochranu toho všeho.
Další mou velkou láskou bylo cestování a jak už to u studentů bývá, do kapsy jsem měla hluboko. To mi ale otevřelo cestu dostat se k přírodě ještě blíž, protože odpadly starosti s ubytováním v jakýchkoliv příbytcích. Ubytování poskytla příroda. Ať už v lese v hamace, na pláži, nebo pod skalním převisem.
Proto jsem se dala na studia tímto směrem a to zemědělství tropů a subtropů, kde jsem se zaměřovala na udržitelné zemědělství a ochranu přírody v tropických zemích, čímž pádem jsem skloubila dva koníčky – lásku k přírodě a cestování, dohromady.
Osud mě ale nakonec zavedl trochu jinam. Narodily se mi dva synové, velké cestování šlo stranou a já jsem objevila svou třetí a tu největší lásku – lásku k dětem. Nic inspirativnějšího, živějšího a zábavnějšího než práce s dětmi pro mě není. Když k tomu přidám přírodu a život okolo, dává mi to všechno smysl. A to je pro mě lesní školka. 🙂
Marie Glembková
průvodkyně
Pocházím z Frýdku-Místku a v současné době žiji v domečku na Čeladné se svým manželem a našimi čtyřmi dětmi.
Dětství jsem prožila ve velké rodině a dodnes je kolem mě hromada dětí.
V dospívání mě formovali hlavně místní skauti a banda mládeže kolem farnosti, se kterými jsme jezdili do přírody, na různé výpravy a tábory. Na střední škole jsem vedla ve skautu družinu Čekanek a vyzkoušela si, jak je fajn předávat dál, co člověk dříve dostal.
S odstupem času a nabytými životními zkušenostmi si stále více uvědomuji, jak je důležité prostředí a lidé, kteří děti formují v dětství a dospívání.
Profesně jsem zahradní architektka, zvolila jsem si své povolání, protože od dětství mám ráda květiny, umění, přírodu a všechno krásné. S narozením dětí se mi více otevřely oblasti pedagogiky a psychologie. Udělala jsem si pro sebe i několik kurzů, které jsem se snažila využít hlavně při výchově našich dětí. Studovala jsem Montessori pedagogiku pro předškolní děti, kurz Respektovat a být respektován u manželů Kopřivových a v době covidu jsem si udělala akreditaci na asistenta pedagoga. Fascinuje mě, jak všechno souvisí se vším, a ráda se dále vzdělávám na různých seminářích, přednáškách a četbou knih. Hlavně mě ale posouvají výzvy, které přináší výchova našich dětí a samotný život.
Velkou inspirací jsou pro mě myšlenky Naomi Aldorf, Gabora Maté a uvědomuji si i velkou hloubku křesťanských hodnot, ve kterých jsem vyrostla a které, pokud jsou žité správně, mohou být pro člověka velkým obohacením.
Moc se těším na vaše děti, že se budeme vzájemně obohacovat, zkoumat přírodu a život, a já se díky nim vrátím více do přítomnosti, spontánnosti a radosti.
Narodila jsem se v Praze, kde jsem bydlela 20 let. Poté jsem dalších 12 let bydlela na Šumavě. Moje rodina ale pochází ze Severní Moravy a v Beskydech na Ostravici jsem trávila velkou část svého volného času, to jest každý rok skoro celé prázdniny.
Na veliké zarostlé zahradě a v okolí jsme si celá parta dětí, bratranců, sousedů a dalších celé dny volně hráli a běhali v přírodě, dokud jsme neměli hlad a nepřišla noc. Ostravici mám hluboko v srdci, a tak jsem se před třemi lety rozhodla se sem přestěhovat.
Mám tři děti, které všechny chodí do naší školy a školky, která voní lesem – do Hnízda. Je mi velmi blízká myšlenka individuálního, svobodného, domácího a komunitního vzdělávání, proto moje starší děti, dvojčata nastupovaly do školky až těsně před sedmým rokem jen na dva měsíce, než pak rovnou po prázdninách nastoupili do první třídy.
I přes chuť mít doma malé domškoláky jsme se nechali zlákat komunitním vzděláváním školy Hnízdo. Ve škole pracuji od roku 2024 jako školkový průvodce, ale také správce budovy. Vedu tvořivý kroužek pro školní děti a také jako koordinátorka ubytování, které naše škola nabízí pro děti i veřejnost.
Mou velkou radostí je být dětem ve školce oporou a dávat jim pocit bezpečí a klidu ve chvílích, kdy to zrovna potřebují.
Bydlím na Ostravici nedaleko od školy a pravidelně tady chodím hrát volejbal. Mám moc ráda koupání na peřejích a cyklo výlety na zmrzlinu.