Narodila jsem se ve Frýdku-Místku a nyní žiji v malebné vesničce Metylovicích, odkud se každý den kochám majestátem Beskyd Lysou horou. Ani ve snu by mě nenapadlo, že na jejím úpatí vyroste lesní školka, o kterou se budu starat. Je radost pracovat na tak kouzelném místě uprostřed přírody.
Od první třídy jsem tancovala závodně latinsko-americké tance, což mě neopustilo dodnes, jen se to přetransformovalo ve vášeň k salse. Přes tanec jsem se přirozeně dostala k hudbě a nyní hraji v bubenické skupině Simba Hula Watu.
Ráda se toulám přírodou, kde si chodím vypínat hlavu a čerpat energii. Podobný účinek na mě mají hry intuitivní pedagogiky. Té se věnuji již 11 let a je to něco, co mi dává smysl a doporučuji to každému. Přenést pozornost z hlavy do těla, kde jsou ukrytá řešení všech našich „problémů“. Skrze své tělo, hlas a pohyb se dostáváte do přítomnosti a poznáváte sami sebe. Bez hodnocení, bez zaměření se na výsledek. Dáváte pozornost pouze tomu, co se děje právě v té chvíli. A o to se snažím i v každodenním běžném životě.
Díky svému prvnímu synovi jsem se dostala k lesním školkám a jsem za to nesmírně vděčná. Mohu zde skloubit své dvě srdeční záležitosti, a to lásku k dětem a lásku k přírodě. V lesním klubu jsem pracovala 6 let a teď působím jako koordinátorka LMŠ Hnízdo, kde využívám všechny své dosavadní zkušenosti. Samozřejmě si stále rozšiřuji obzory – absolvovala jsem kurz Žít s respektem, vystudovala jsem logopedickou prevenci, ale především mě učí mé dvě další děti – být pevná a zároveň laskavá. Ráda si hraji a od dětí se stále učím větší spontánnosti a radosti z malých věcí. Jsou k tomu velcí pomocníci a učitelé.
Mým cílem je vést školku tak, aby byli všichni spokojeni – děti, rodiče i průvodci. Protože jen tehdy to může klapat.
(Vystudovala jsem Předškolní a mimoškolní pedagogiku na VOŠ Ahol a jsem absolventkou kurzů akreditovaných MŠMT “Body percussion” a “Školka blízká přírodě”.)
Od dětství jsem často chodíval sám nebo s kamarády do přírody na výpravy. Nejprve jsem objevoval minerály a zkameněliny…poté jsem začal pronikat ještě hlouběji do kouzla divoké přírody a hor. Od puberty jsem projevoval největší zájem o život a léčitelství přírodních národů a raději než o chození na diskotéky jsem se zajímal o filozofii a sebezkoumání prostřednictvím meditace. To mě vedlo dále ke hře na bubny a etnické hudební nástroje. Začala se ve mně také probouzet touha malovat.
Láska k horám se v dospělosti proměnila v horolezectví…od kamenů v krystaloterapii…malba k dřevořezbě… hudba k muzikoterapii. Mnohé znalosti lidské psychologie se teď proměňují a zrají už jen v to, být s láskou průvodcem dětem v Hnízdě.
Myslím si, že za vší tou tvořivostí a zkoumáním, které mě v mém životě od dětství provází, je vztah s přírodou, který jsem si vytvořil, a sebepoznávání, které mě vedlo za svými touhami a sny. A navíc je známo, že kontakt dětí s přírodou rozvíjí jejich citlivost a vnímavost.
Chci děti vést k pozorování, citlivému vnímání a vlastnímu vztahu k přírodě. Podnikat dobrodružné výpravy za poznáním, objevy i poučením. Stále je ve mně ten malý kluk okouzlený přírodou. Také chci děti podporovat v tvořivosti, malbě, práci se dřevem, vztahu k hudbě a hudebním nástrojům, které jim vždy mohou přinášet radost, útěchu a svobodu.
Jeden vývojový psycholog a pedagog řekl: „ Pro dítě není ani z poloviny tak důležité něco vědět jako cítit!“
Mám radost, že se mohu podílet na novém pojetí svobodných škol. Sám jsem nikdy neměl ke klasické škole pozitivní vztah a nechodil jsem tam rád, protože mě učili věci, které mě nezajímaly. Všechno, co mě kdy zajímalo, jsem se naučil dobrovolně a s chutí samostudiem nebo u jiných.
Jsem rád, že mohu být dětem trpělivým průvodcem, který jim pomáhá zkoumat, učit se a objevovat život.
Narodila jsem se v Praze, kde jsem bydlela 20 let. Poté jsem dalších 12 let bydlela na Šumavě. Moje rodina ale pochází ze Severní Moravy a v Beskydech na Ostravici jsem trávila velkou část svého volného času, to jest každý rok skoro celé prázdniny.
Na veliké zarostlé zahradě a v okolí jsme si celá parta dětí, bratranců, sousedů a dalších celé dny volně hráli a běhali v přírodě, dokud jsme neměli hlad a nepřišla noc. Ostravici mám hluboko v srdci, a tak jsem se před třemi lety rozhodla se sem přestěhovat.
Mám tři děti, které všechny chodí do naší školy a školky, která voní lesem – do Hnízda. Je mi velmi blízká myšlenka individuálního, svobodného, domácího a komunitního vzdělávání, proto moje starší děti, dvojčata nastupovaly do školky až těsně před sedmým rokem jen na dva měsíce, než pak rovnou po prázdninách nastoupili do první třídy.
I přes chuť mít doma malé domškoláky jsme se nechali zlákat komunitním vzděláváním školy Hnízdo. Ve škole pracuji od roku 2024 jako školkový průvodce, ale také správce budovy. Vedu tvořivý kroužek pro školní děti a také jako koordinátorka ubytování, které naše škola nabízí pro děti i veřejnost.
Mou velkou radostí je být dětem ve školce oporou a dávat jim pocit bezpečí a klidu ve chvílích, kdy to zrovna potřebují.
Bydlím na Ostravici nedaleko od školy a pravidelně tady chodím hrát volejbal. Mám moc ráda koupání na peřejích a cyklo výlety na zmrzlinu.
Jana Vohníková
průvodkyně
Tam, kde se potkává dětská radost, vlídnost dospělých a krása přírody, tam jsem spokojená. A právě takové kouzelné místo jsem našla na úpatí Lysé hory, kde lišky dávají dobrou noc a v zimě nahoru vyjedou jen čtyřkolky. V Hnízdě.
Vždycky jsem si myslela, že mým světem budou hlavně knihy, umění, starobylá architektura a dobrá káva a to všechno miluji dodnes. Ale s narozením dětí se mi otevřely obzory, které mě nesmírně obohatily, a mé hodnoty si zahrály škatulata. A tak jsem po dlouhé cestě z Orlové přes Pardubice a Prahu nakonec zakořenila v domečku na Ostravici, obklopená přírodou a s touhou po zaměstnání na čerstvém vzduchu. Takovém, kde budu dělat to nejhodnotnější, co jsem kdy dělala – pečovat o děti. Spíše než můj magisterský titul z Karlovy univerzity mi v tom pomáhá ta dlouhá řada knih o respektující výchově, Montessori přístupu a vývojové psychologii, které jsem přečetla, když jsem se stala matkou. Velkou inspirací je mi také waldorfská pedagogika prodchnutá uměním a tvořením. Absolvovala jsem waldorfskou Letní akademii pro předškolní pedagogy, účastním se seminářů a kurzů a moje motivace k sebevzdělávání je větší než ve studentských letech.
A to všechno, touhu tvořit a pečovat, učit se a pěstovat, hodlám aplikovat na vaše děti, svěříte-li je do LMŠ Hnízdo 🙂
Bc. Kateřina Mikulova
průvodkyně
Narodila jsem se v Ostravě, kde jsem žila do svých 13 let. Potom jsme se s rodiči přestěhovali do krásného prostředí Beskyd, do obce Pstruží. Z domova mám nádherný výhled na Lysou horu, která je jedním z míst, ke kterým mám blízko.
Když jsem si vybírala školu, vždy jsem chtěla, aby moje budoucí povolání bylo spojené s pomocí druhým. Proto jsem si zvolila pečovatelství a zdravotní směr. Později se moje cesta začala stále více ubírat směrem k dětem, se kterými mě práce velmi naplňuje.
Studium na vysoké škole sociální práce, mě utvrdilo v tom, že bych se měla vydat směrem ke školství a naplňovat tak svou touhu pracovat s dětmi. Sama jsem také maminkou tří krásných holčiček, které jsou pro mě velkou inspirací a každodenní připomínkou toho, jak důležité je dětem naslouchat, podporovat je a vytvářet jim bezpečné prostředí.
Ve volném čase ráda poslouchám hudbu, trávím čas v přírodě a věnuji se turistice. Nejraději vyrážím do Beskyd, které jsou pro mě místem odpočinku, energie a inspirace.
Na spolupráci s dětmi se těším především proto, že věřím v její vzájemné obohacení. Chci děti podporovat v jejich rozvoji, pomáhat jim objevovat jejich schopnosti a posilovat jejich sebevědomí. Zároveň věřím, že i já se díky společným chvílím s nimi budu neustále učit, růst a získávat nové zkušenosti.
Věřím, že práce s vašimi nejdražšími bude pro mě krásnou a smysluplnou zkušeností a že společně vytvoříme prostředí plné důvěry, podpory, radosti a respektu..
Beata Janetková
průvodkyně
Pocházím z Dolních Domaslavic, kde jsem od dětství vyrůstala na naší mini farmě. Díky tomu mám odjakživa blízko k přírodě, zvířatům a také k jednoduchému a přirozenému způsobu života. Dnes žiji ve Frýdku-Místku, ale neustále mě to táhne k životu na vesnici.
Jsem empatická a záleží mi na tom, aby se lidé kolem mě cítili dobře a v bezpečí. Už od mladšího věku jsem pomáhala s péčí o svého bratra a právě tehdy jsem zjistila, že práce s dětmi je něco, co mě skutečně naplňuje. Čas strávený s dětmi mám proto velmi ráda a vnímám ho jako příležitost učit se, smát se a objevovat svět společně s nimi.
Ve volném čase se věnuji především sportu a ráda trávím čas aktivně s rodinou. Přes léto chodíme hrát tenis a užíváme si slunečných dnů různě v zahraničí. V zimě, když nám počasí přeje, vyrážíme na lyže. Nejraději ale trávím čas jednoduše – venku, v přírodě a s lidmi, na kterých mi záleží.